Měsíc je naším nejbližším sousedem ve vesmíru – je vzdálen ‘pouhých’ 384 000 km. Tento malý svět navštívilo devět pilotovaných misí a desítky robotických sond, ale velké části jeho povrchu zůstávají neprozkoumané. Nyní se ESA začíná připravovat na dobu, kdy Evropané vkročí na jeho šedý, prašný povrch.
Po mnoho let si vědci a vesmírné agentury mysleli, že o Měsíci vědí víceméně vše. Poté však kosmické sondy na oběžné dráze objevily stopy vodního ledu v hlubokých kráterech poblíž měsíčních pólů. Snímky zaslané sondou SMART-1 agentury ESA a dalšími orbitálními sondami rovněž ukázaly, že vysoké hřebeny mezi polárními krátery jsou téměř nepřetržitě osvětlovány slunečním světlem – což je ideální pro výrobu energie.
Možné zásoby vodního ledu a dlouhá sluneční svítivost činí z jižního pólu Měsíce hlavní cíl budoucích misí s lidskou posádkou. Aby se připravila půda pro takovou misi, vyzývá nyní ESA evropské průmyslové týmy, aby předložily návrhy na první evropský přistávací modul na Měsíci.
Několik týmů již začalo zkoumat různé možnosti. V průběhu následujících 18 měsíců budou pracovat na detailech mise a návrhu kosmické lodi, včetně řešení případných problémů, které by mohly vyvstat při zaměření se na tak drsné místo a jeho průzkumu. Cílem je provést start do roku 2020.
Kosmická loď využije nejmodernější navigační technologie k letu z měsíční oběžné dráhy na povrch, kde bezpečně a přesně přistane. Během sestupu musí pomocí své vlastní ‘inteligence’ pořizovat snímky povrchu a rozpoznávat nebezpečné prvky. Přistávací modul poté prozkoumá možné zdravotní riziko pro astronauty způsobené zářením a měsíčním prachem a bude hledat vodní led nebo jiné zdroje, které by mohli využít lidští průzkumníci.
