Během posledních 40 let se satelity staly stále výkonnějšími a jsou schopny plnit mnoho různých úkolů.
Většina kosmických lodí vypuštěných evropskou raketou Ariane-5 slouží k telekomunikačním účelům – k přenosu televizního signálu, digitálního rozhlasového vysílání, internetu, videa a telefonních hovorů. Jejich vlastníky jsou obvykle velké mezinárodní společnosti.
Většinu ostatních kosmických lodí vlastní vlády a kosmické agentury, jako je například ESA. Mnohé z nich se využívají k vědeckému výzkumu.
Během posledních 25 let proletěly sondy ESA kolem Halleyovy komety, vstoupily na oběžnou dráhu kolem Měsíce, Venuše a Marsu a prozkoumávaly vzdálený vesmír. V roce 2005 přistála sonda Huygens na Titanu, měsíci Saturnu. V roce 2014 se sonda Rosetta stane první kosmickou sondou, která obíhá kolem komety a vysadí na její povrch sondu.
Sonda SOHO a čtyři kosmické lodě programu Cluster nám ukázaly, jak funguje Slunce a jak ovlivňuje naši planetu. Satelity ERS a Envisat prozkoumali všechny aspekty Země, od ledových čepiček a oceánů až po ozonovou vrstvu a využití půdy.
V roce 2009 byla zahájena nová řada misí Earth Explorer. Satelity jako GOCE, SMOS a Cryosat nám pomohou lépe porozumět planetě Zemi a tomu, jak lidská činnost ovlivňuje přírodu. Brzy bude vypuštěna řada satelitů Sentinel, jejichž úkolem bude podrobně zkoumat pevninu i oceány.
Meteosatové meteorologické družice změnily náš každodenní život. V příštích několika letech vypustí Evropa ‘konstelaci’ 30 družic s názvem Galileo, která bude sloužit k navigaci a přesnému určování polohy kdekoli na Zemi.
Spojené státy, Rusko a některé evropské země rovněž provozují vojenské satelity. Ty jsou využívány ozbrojenými silami k komunikaci, varování před odpálením raket a sledování pohybů nepřátelských sil.
