Kosmické lodě mají nejrůznější tvary a velikosti. Plní mnoho různých úkolů. Na rozdíl od automobilů se jen zřídka najde více než 10 satelitů, které by byly úplně stejné. Většina z nich je jedinečná a každý z nich je pečlivě sestaven ručně. Přesto jsou všechny navrženy a vyrobeny stejným způsobem.
Satelit se skládá ze dvou hlavních částí: platformy (neboli nosné konstrukce) a užitečného zatížení (přístrojů nebo experimentů).
Platforma je základní kovová konstrukce. Musí být pevná, ale zároveň lehká. Zahrnuje nosnou kostru, na které je vše postaveno, a různé systémy kosmické lodi – trysky, hlavní motor, palivové nádrže a zdroj energie. Součástí užitečného zatížení je zařízení pro komunikaci se zemí, stejně jako kamery a další vědecké přístroje.
Součásti satelitu se vyrábějí na mnoha různých místech. Všechny se pak dopraví do jednoho centra, kde se sestavují a testují ve speciálních čistých prostorách. Teprve poté se kosmická loď odesílá do odpalovacího centra.
Jelikož ve vesmíru neexistují žádné garáže, mnoho satelitů má na palubě vlastní ‘náhradní díly’. Dojde-li k poruše, mohou pozemní dispečeři vydat kosmické lodi příkaz, aby přešla na záložní součást.
