V březnu 2002 byly solární panely Hubbleova vesmírného dalekohledu přivezeny zpět na Zemi. Po osmi letech ve vesmíru byly tyto panely, dodané Evropskou kosmickou agenturou (ESA), poseté nárazovými krátery o průměru až 8 mm.
Krátery vznikly v důsledku nárazů rychle letících úlomků vesmírného odpadu. I malý kousek barvy, letící rychleji než kulka, může kosmickou loď vážně poškodit. Na konci roku 2003 bylo sledováno přibližně 10 000 kusů vesmírného odpadu. Patřily mezi ně vyřazené kosmické lodě, staré stupně raket a několik nástrojů ztracených během výstupů do vesmíru.
Mnoho dalších objektů je příliš malých na to, aby je bylo možné zaznamenat. Objektů o průměru 1–10 cm může být až půl milionu – přesný počet však nikdo nezná. ESA řeší problém vesmírného odpadu různými způsoby. Laboratoř Columbus na Mezinárodní vesmírné stanici bude chráněna speciálním štítem.
Vědci z ESA v Německu a Nizozemsku vedou katalog všech známých objektů obíhajících kolem Země. Tyto údaje využívají ke studiu vesmírného odpadu a k včasnému varování před možnými srážkami.
Informace o vesmírném odpadu poskytuje radarový skener v Německu a dalekohled ESA na Tenerife ve Španělsku. ESA rovněž usiluje o uzavření mezinárodních dohod s cílem omezit vesmírný odpad a zvýšit bezpečnost kosmických letů.
