Moderní dalekohledy odhalily stovky ledových těles za oběžnou dráhou Neptunu, v oblasti známé jako Kuiperův pás. Tento pás je pojmenován po Gerardu Kuiperovi, astronomovi nizozemského původu, který v roce 1951 vyslovil domněnku, že některé komety mohou pocházet právě z této oblasti.
První objekt Kuiperova pásu byl objeven v roce 1992, čímž se potvrdila správnost Kuiperovy teorie. Jejich detekce je obtížná, protože jsou velmi slabě viditelné a pohybují se velmi pomalu. Trvá stovky let, než tyto objekty dokončí jeden oběh kolem Slunce.
Tyto objekty jsou pravděpodobně pozůstatky z období vzniku planet. Do této vzdálené vnější oblasti byly vymrštěny v důsledku interakcí s obřími planetami.
Většina těchto těles je malá, obvykle mají průměr 10–50 km. Až donedávna byl Pluto největším z nich, i když řada dalších těles byla téměř stejně velká.
V roce 2005 byl pak objeven ještě větší objekt. Vědci mu, známému pod označením 2003 UB313, dali přezdívku “Xena” (podle válečnické princezny z populárního televizního seriálu), dokud mu nemohli přidělit řádné jméno – Eris.
V době svého objevu se Eris nacházela od Slunce dvakrát tak daleko jako Pluto (97 vzdáleností Slunce–Země). Díky tomu se stala nejvzdálenějším objektem, jaký byl dosud ve Sluneční soustavě pozorován. Její dráha je navíc nakloněna o 44 stupňů, takže se pohybuje výrazně nad i pod drahami ostatních planet. Bylo také zjištěno, že má měsíc, pojmenovaný Dysnomia.
Ne všichni se shodují na tom, že by Pluto a Eris měly být považovány za devátou a desátou planetu Sluneční soustavy. V roce 2006 je Mezinárodní astronomická unie zařadila do kategorie ‘trpasličích planet’.
