Ve vesmíru nejsou žádné garáže. Jakmile kosmická loď opustí Zemi, všichni doufají, že všechny její palubní systémy budou fungovat správně. Během prvních několika obletů je úkolem ESOC, Evropského centra pro vesmírné operace (ESA), zkontrolovat, zda se kosmická loď nachází na správné oběžné dráze a zda fungují její hlavní systémy – komunikace, napájení atd.
Pokud je kosmická loď napájena sluneční energií, jedním z prvních úkolů je rozložit ‘křídla’, aby mohla zachytávat sluneční světlo.
Jakmile je kosmická loď úspěšně otestována, inženýři začnou postupně zapínat jednotlivé přístroje. Tomuto procesu se říká ‘uvedení do provozu’.
První snímky či měření ukazují, zda přístroje fungují podle očekávání. Pokud ne, provádí se jejich seřizování, dokud se výsledky nezlepší. ESOC také kontroluje, zda přístroje neruší ostatní přístroje v okolí.
Jedním z nejsložitějších programů uvádění do provozu byl program satelitů Cluster agentury ESA. Čtyři satelity Cluster, vypuštěné v létě roku 2000, nesou celkem 44 přístrojů.
Týmy vědců a inženýrů musely postupovat podle podrobného plánu, aby zkontrolovaly a monitorovaly každou družici i její přístroje. Uplynuly více než tři měsíce, než byly kosmické lodě připraveny zahájit svou misi zaměřenou na studium vztahu mezi Sluncem a Zemí.
