Ve vesmíru se k astronautům přidalo mnoho různých živočichů. Stejně jako lidem se i většině z nich těžko přizpůsobuje stav beztíže. Výjimkou je malý červík známý jako C. elegans, kterému se na oběžné dráze zdá se daří lépe než na Zemi.
Když se astronaut ESA André Kuipers v roce 2004 poprvé vydal na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), byl jako jeho společník vybrán druh C. elegans. Tito mikroskopičtí červíci byli vybráni proto, že se jednalo o první komplexní formu života, u níž byla zmapována všechna geny (stavební kameny buněk jejich těla).
Vědci následně zjistili, že sedm genů těchto červů bylo ve vesmíru méně aktivních. Překvapivě se zdálo, že červi bez nich fungují lépe. Výsledky naznačovaly, že se jejich svaly přizpůsobovaly podmínkám ve vesmíru. Mohly by vesmírné lety zpomalit proces stárnutí svalů?
Laboratorní experimenty potvrdily, že i další červi, kteří byli chováni bez těchto sedmi genů, se dožívali delšího a zdravějšího života. Vzhledem k tomu, že lidé sdílejí s druhem C. elegans přibližně 55% svých genů, bylo dalším krokem zjistit, jak lidské svaly reagují na vesmírný let.
Během své druhé mise na ISS, která skončila 1. července, vzal André s sebou další červy pro navazující studii. Tentokrát však byl předmětem výzkumu i sám astronaut. Před začátkem mise mu byl z jedné nohy odebrán malý kousek svalu, který byl uchován pro analýzu. Vědci se nyní těší na to, až zjistí, jak se tento vzorek liší od svalů, které strávily šest měsíců ve stavu beztíže. Na rozdíl od červů však má André několik týdnů na to, aby se zotavil z únavné cesty, než budou jeho svaly podrobeny mikroskopickému zkoumání.
