Před rokem byla vypuštěna vesmírná observatoř Herschel agentury ESA s cílem prozkoumat infračervený vesmír. Herschel, který nyní bezpečně obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,5 milionu km od Země, začíná odhalovat dosud skryté podrobnosti o vzniku hvězd. Nové snímky ukazují tisíce vzdálených galaxií, v nichž se bouřlivě rodí hvězdy, a nádherné mraky, v nichž vznikají hvězdy, rozptýlené po celé Mléčné dráze.
Herschel je největší astronomická observatoř, jaká kdy byla vypuštěna do vesmíru, s hlavním zrcadlem čtyřikrát širším než u jakéhokoli předchozího infračerveného vesmírného dalekohledu. Díky tomu může studovat studené mraky v naší Galaxii, v nichž vznikají hvězdy, podrobněji než kdykoli předtím. Jedna z těchto oblastí, známá jako RCW 120, obsahuje nově zrozenou hvězdu, která se zřejmě během příštích několika set tisíc let stane superobrem.
Tato mladá hvězda, která je již 8 až 10krát těžší než Slunce, je obklopena obrovským mrakem plynu a prachu, z něhož se může živit a růst. Vědci zatím nechápou, jak se hvězdy zvětšují až na 150 slunečních hmotností, a proto bude RCW 120 pečlivě sledována, aby se zjistilo, jak se takové superobry tvoří.
Další nový snímek z družice Herschel ukazuje, jak se hmota v Mléčné dráze shlukuje a vytváří hvězdy. ‘Zárodky’ se nejprve objevují uvnitř pruhů zářícího prachu a plynu a tvoří řetězce hvězdných kolébek dlouhé desítky světelných let. Za hranicemi naší Mléčné dráhy družice Herschel změřila infračervené záření z tisíců dalších galaxií, rozprostřených na vzdálenost miliard světelných let.
Zkoumáním jasu těchto světelných teček se ukázalo, že hvězdy se v minulosti tvořily 10–15krát rychleji než dnes. Satelit Herschel také zaznamenal látku, která se na Zemi přirozeně nevyskytuje – molekuly vody, které byly rozštěpeny silným zářením a nabyté elektrickým nábojem.
