Rentgenová observatoř XMM-Newton agentury ESA je největší vesmírnou observatoří, jaká byla kdy v Evropě postavena. Sonda, jejíž hmotnost při startu činila 3,8 tuny, je dlouhá 10 metrů a její rozpětí mezi oběma solárními panely činí 16 metrů. Její tenké, zlatem potažené zrcadla zachycují vysoce energetické rentgenové záření ze všech koutů vesmíru a její citlivé kamery dokážou zachytit mnohem více než jakýkoli předchozí rentgenový satelit.
Sonda XMM-Newton byla vypuštěna evropskou raketou Ariane 5 dne 10. prosince 1999. Byla umístěna na neobvyklou 48hodinovou oběžnou dráhu kolem Země, jejíž výška se pohybovala mezi 7 000 km a 114 000 km. Mise byla původně známá pod názvem XMM podle své konstrukce s více zrcadly pro rentgenové záření (X-ray Multi-Mirror). Název byl později změněn na XMM-Newton na počest slavného britského vědce Sira Isaaca Newtona.
Ačkoli jeho původní mise měla trvat dva roky, sonda XMM-Newton je stále v dobrém stavu. Tato pozoruhodná observatoř zkoumala nejrůznější objekty, od komet a planet v naší sluneční soustavě až po supermasivní černé díry a explodující hvězdy v nejvzdálenějších koutech vesmíru. Během 14 let provozu zaznamenala více než půl milionu zdrojů rentgenového záření, což je dvakrát více, než kolik jich bylo známo dosud.
Tyto objevy umožnila pokročilá konstrukce observatoře. Jelikož rentgenové paprsky procházejí běžnými zrcadly přímo, skládá se každý ze tří sudovitých dalekohledů observatoře XMM z 58 zakřivených zrcadel, která jsou navzájem vnořena do sebe. Přicházející rentgenové záření se odráží od povrchů těchto zrcadel, takže je nakonec zaostřeno na dva typy přístrojů vybavených CCD detektory (podobnými těm, které se používají v digitálních fotoaparátech). Optická kamera umožňuje astronomům přesně lokalizovat jejich cíle.
