Přemýšleli jste někdy nad tím, proč vždycky dopadnete na zem s nárazem, ať už vyskočíte jakkoli vysoko? Stejnou otázku si kladli lidé už před 340 lety. Tehdy objevil britský vědec Isaac Newton gravitační sílu.
128125 Příběh vypráví, jak byl Isaac ve své zahradě, když mu na hlavu spadlo jablko. Zatímco si masíroval modřinu, začal přemýšlet, proč ho to jablko zasáhlo, místo aby vyletělo nahoru.
Newton přišel s myšlenkou, že jablko k Zemi musí přitahovat nějaká neviditelná síla. Tuto sílu pojmenoval “gravitace” – podle latinského slova “gravitas”, což znamená “váha”.
Newton si uvědomil, že každý objekt ve vesmíru přitahuje každý jiný objekt ve vesmíru. Dokonce i jablko lehce přitahuje vše, co se nachází v jeho okolí.
Právě gravitace udržuje Měsíc na oběžné dráze kolem Země a právě gravitace umožňuje Slunci udržet si svou skupinu planet. Gravitační síla Slunce a Měsíce také způsobuje přílivy a odlivy v oceánech.
Síla gravitace však závisí na velikosti a hustotě tělesa – na tom, co vědci nazývají jeho “hmotností”. Gravitační síla toho malého jablka je příliš slabá na to, aby překonala přitažlivou sílu obrovské Země, a proto jablko padá směrem ke středu planety.
Gravitační přitažlivost objektu klesá s rostoucí vzdáleností od něj. Horolezec na vrcholu Mount Everestu váží o něco méně než na úrovni mořské hladiny. Pokud se kosmická loď vzdálí od Země dostatečně daleko, nakonec se zcela vymaní z gravitačního pole planety.
