Od roku 1985 vědci sledují díru v ozonové vrstvě vysoko nad Antarktidou. Původně se doufalo, že se ozonová díra bude postupně zmenšovat, avšak nové výsledky z družice Envisat agentury ESA odhalily dosud nejvyšší úbytek ozonu, jaký byl kdy zaznamenán.
Měření provedená 2. října ukázala úbytek 40 milionů tun, čímž byl překonán předchozí rekord z roku 2000. Letošní ozonová díra navíc pokrývá plochu 28 milionů km², což je téměř stejně velká plocha jako v roce 2000. Hloubka ozonové díry se rovněž vyrovná předchozím rekordním hodnotám.
“K tak výraznému úbytku ozonu jsou zapotřebí velmi nízké teploty ve stratosféře v kombinaci se slunečním zářením,” uvedl vědec z ESA Claus Zehner. “Letošní extrémní úbytek ozonu lze vysvětlit tím, že teploty nad Antarktidou dosáhly přibližně minus 92 stupňů Celsia – což je nejnižší hodnota zaznamenaná v této oblasti od roku 1979.”
Ozon je druh plynného kyslíku. Vytváří vrstvu ve výšce 25–40 km nad Zemí v oblasti známé jako stratosféra. Ozonová vrstva je důležitá, protože blokuje škodlivé ultrafialové záření ze Slunce. Toto záření zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže a šedého zákalu a má negativní vliv na mořský život.
Ztenčování ozonové vrstvy je způsobeno znečišťujícími látkami vytvořenými člověkem, jako je například chlor, které v atmosféře přetrvávají mnoho let. S příchodem polárního jara sluneční záření uvolňuje chlor zachycený ve vysokých oblacích. Chlor pak ozon rychle ničí.
Tato díra obvykle přetrvává až do listopadu nebo prosince, kdy se vzduch s nízkým obsahem ozonu nad Antarktidou začíná mísit se vzduchem bohatým na ozon z vnějšího prostředí.
