Jeden z nejstarších funkčních satelitů ESA se chystá ukončit svou službu poté, co obletěl Zemi téměř 85 000krát a urazil přibližně 3,8 miliardy km. Druhý satelit evropského dálkového průzkumu Země (ERS-2) byl vypuštěn v roce 1995. ESA se nyní rozhodla vyřadit jej z provozu dříve, než přestane fungovat a stane se hrozbou pro ostatní kosmické lodě.
Od 6. července dochází díky sérii zážehů pomocných trysek k postupnému snižování jeho oběžné dráhy z 800 km na přibližně 550 km, kde je riziko srážky s jinými satelity minimální. Místo toho, aby se ERS-2 stal kusem vesmírného odpadu, nakonec vstoupí do zemské atmosféry a shoří.
ERS-1 (který byl v provozu v letech 1991 až 2000) a jeho sesterská družice mají za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru. Společně po dobu 20 let poskytovaly nepřetržitý proud dat, čímž zásadně změnily výzkum zemské atmosféry, pevniny, oceánů a polárního ledu.

Mezi jejich přístroje patřil první nevojenský radar ve vesmíru. Byl schopen pozorovat povrch za každého počasí, ve dne i v noci, a sledovat, jak se zemský povrch pohybuje během silných zemětřesení nebo sopečných erupcí. Dokázal také zmapovat výšku zemského povrchu.
Další přístroje měřily globální teplotu mořské hladiny a změny hladiny moře, což jsou důležité informace pro vědce zabývající se studiem klimatických změn. Dalším klíčovým experimentem na družici ERS-2 bylo sledování změn velikosti a polohy obrovské díry v ozonové vrstvě nad Antarktidou.
Tisíce výzkumných projektů a vědeckých prací vycházely z dat získaných sondou ERS. Informace, které tato sonda zaslala, přispěly k lepšímu pochopení fungování Země. Vylepšené verze přístrojů, které měla na palubě, se nyní používají v misích, jako jsou Envisat, Earth Explorers a Sentinel agentury ESA.