V létě roku 2008 odstartují z Kourou ve Francouzské Guyaně dvě z nejcitlivějších vesmírných observatoří, jaké kdy byly vypuštěny. Na palubě rakety Ariane 5 bude Herschel, nejvýkonnější vesmírný dalekohled na světě citlivý na teplo, a Planck, který bude studovat slabé záření, jímž byl vesmír naplněn bezprostředně po Velkém třesku.
Všechno na vesmírné observatoři Herschel agentury ESA je obrovské. Satelit je vysoký přibližně 7 metrů a široký 4,3 metru, přičemž jeho hmotnost činí 3,25 tuny. Jeho dalekohled je vybaven hlavním zrcadlem o průměru 3,5 metru, což je největší zrcadlo, jaké bylo kdy pro vědeckou kosmickou loď vyrobeno.
Observatoř nese jméno dalšího vědeckého velikána, německého astronoma a hudebníka Williama Herschela. V roce 1800 Herschel pomocí skleněného hranolu rozkládal bílé světlo na duhovou škálu barev. K jeho překvapení teploměr umístěný vedle paprsku červeného světla ukazoval nárůst teploty. Herschel tak objevil neviditelné sluneční světlo, které vědci nazývají “infračervené záření”. My mu často říkáme prostě “teplo”.
Sonda Herschel bude umístěna ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů, což je dostatečná vzdálenost k tomu, aby se předešlo problémům způsobeným rušením pozorování infračerveným zářením ze Země. Její tři přístroje budou chlazeny kapalným héliem tak, aby jejich teplota dosahovala hodnoty blížící se absolutní nule (-273 °C).
Sonda Herschel bude sloužit ke studiu ‘studeného’ vesmíru. Její extrémně chladná ‘oči’ budou vidět skrz prachové mraky, aby mohly zkoumat oblasti vzniku hvězd, centra galaxií a skryté planety. Především se bude snažit zjistit, jak vznikaly galaxie a hvězdy v raném vesmíru.
