Rakety se používají k vynášení satelitů a raketoplánů do vesmíru. Jejich výkonné motory umožňují vystřelit kosmické lodě do vesmíru neuvěřitelnou rychlostí a uvést je na správnou oběžnou dráhu. Nejvýznamnější evropskou rodinou raket je Ariane. Od roku 1979 odstartovalo z Kourou, evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně, pět hlavních typů raket Ariane.
Základní verze rakety Ariane-5, nazývaná Ariane-5 Generic, absolvovala svůj první úspěšný let v roce 1997. Při startu vážila 750 tun. Byla schopna vynést na oběžnou dráhu dva satelity o celkové hmotnosti více než šest tun.
Aby bylo možné konkurovat velkým nosným raketám z jiných zemí, byly vyvinuty výkonnější verze rakety Ariane 5. Raketa Ariane-5 ECA dokáže vynést na oběžnou dráhu až 10 tun a v budoucnu bude schopna vynést ještě více. Další verze, nazývaná Ariane-5 ES, vynáší 19tunová automatická transportní plavidla (ATV) na nízkou oběžnou dráhu Země, odkud začínají svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Ačkoli se komunikační satelity obecně zvětšují, stále existuje potřeba malé nosné rakety pro vynášení jiných typů satelitů. Evropa se rozhodla vyvinout vlastní nízkonákladovou raketu na tuhé palivo s názvem Vega. Tato raketa dokáže vynášet satelity o hmotnosti 300 až 2000 kg na různé oběžné dráhy. První start rakety Vega z Kourou se uskutečnil 13. února 2012.
Evropa se také s Ruskem dohodla na startu rakety Sojuz z Kourou. První start rakety Sojuz z Jižní Ameriky se uskutečnil 21. října 2011. Sojuz je raketa střední velikosti, kterou Rusko již mnoho let úspěšně využívá. Satelity ESA, jako jsou Cluster a Mars Express, byly dříve vypuštěny raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Z Bajkonuru se také vypouštějí pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
