Navzdory svému názvu je Grónsko téměř celé pokryto obrovskou ledovou pokrývkou. Údaje z několika satelitů ESA však naznačují, že tato bílá pokrývka taje rychleji, než se očekávalo.
Nejnovější studie grónských ledovců vychází z údajů shromážděných čtyřmi družicemi obíhajícími kolem Země v letech 1996 až 2005. Evropské satelity pro dálkový průzkum Země ERS-1 a ERS-2 agentury ESA, satelit Envisat agentury ESA a kanadský satelit Radarsat-1 jsou všechny vybaveny radarovými přístroji, které mohou pozorovat povrch ve dne i v noci, a to i při husté oblačnosti.
Zejména Eric Rignot z Laboratoře pro tryskové pohonné systémy NASA a vědec Pannir Kanagaratnam z Kansaské univerzity se zajímali o měření změn výšky grónského ledového štítu.
Na základě analýzy satelitních dat vědci zjistili, že ledovce v jižní a střední části Grónska se pohybují směrem k moři rychleji. V důsledku oteplování klimatu se množství ledu, které se z nich uvolňuje do Atlantského oceánu, za posledních 10 let zdvojnásobilo. Vědci vypočítali, že Grónsko přispívá přibližně 0,5 mm ročně k celosvětovému vzestupu hladiny moře, který činí asi 2,5 mm ročně.
Budoucí studie využívající satelity jako Envisat a ERS poskytnou zásadní informace o tom, jak se v dlouhodobém horizontu vyvíjí ledový pokryv a hladina moře.
Grónsko je největší ostrov na světě. Jeho ledový příkrov pokrývá plochu téměř 2 miliony km² a má průměrnou tloušťku 2,3 km. Kdyby se veškerý led roztál, globální hladina moře by stoupla až o sedm metrů.
