Vysoko nad ledovým kontinentem Antarktidy hlídá kosmická sonda Envisat agentury ESA – a to, co její přístroje zaznamenávají, je poněkud znepokojivé.
Nízké teploty a chemické látky vytvořené člověkem společně způsobují vznik ‘díry’ v ozonové vrstvě. A zdá se, že letošní ozonová díra bude jednou z největších v historii.
Do poloviny srpna 2005 se jeho rozloha již zvětšila na 10 milionů čtverečních kilometrů – což je přibližně stejná rozloha jako Evropa. A očekávalo se, že se v průběhu září ještě více rozšíří.
Ozonová díra byla poprvé objevena v polovině 80. let a satelity ESA ji nepřetržitě sledují od roku 1995. Z jejich záznamů vyplývá, že v tomto ročním období byly větší pouze ozonové díry z let 1996 a 2000.
Ozon je forma kyslíku. Malá množství ozonu se vyskytují ve stratosféře, ve výšce mezi 20 a 50 km nad Zemí.
Naštěstí pro nás nás ozonová vrstva chrání před slunečním ultrafialovým zářením, které může způsobit rakovinu kůže. Ozon však ničí chemické reakce, k nimž dochází ve vysokých oblacích za účasti chloru vyprodukovaného člověkem.
S příchodem polárního jara vede kombinace návratu slunečního světla a chemických reakcí s chlorem k rozkladu molekul ozonu na kyslík. Jedna molekula chloru dokáže rozložit tisíce molekul ozonu.
Informace z družice Envisat jsou nezbytné pro sledování sezónních změn této ochranné vrstvy. Data z družice jsou předávána do služby pro monitorování a předpovídání ozonu v téměř reálném čase, na které se podílí více než 30 partnerů z 11 zemí.
