Evropa má své vlastní meteorologické družice, nazývané Meteosat. První družici Meteosat vypustila ESA 23. listopadu 1977 na geostacionární oběžnou dráhu ve výšce 36 000 km nad Guinejským zálivem.
Od té doby bylo vypuštěno dalších osm družic Meteosat. Poslední z nich (Meteosat-9) zahájila plný provoz 29. ledna 2004. V příštích několika letech se plánuje vypuštění dalších dvou družic, na které naváže třetí generace družic.
Nejnovější družice Meteosat (označované jako ‘druhá generace’) přinášejí oproti starším modelům řadu konstrukčních vylepšení. Jednou z výhod je, že dokážou častěji zasílat ostřejší snímky.
Satelit Meteosat-9 je vybaven jedním přístrojem, který dokáže ve dne i v noci sledovat oblačnost, pevninu, oceán, sníh a led. Další přístroj je určený pro klimatologický výzkum. Shromážděná data pomáhají meteorologům rozpoznávat a předpovídat nebezpečné povětrnostní jevy. Patří mezi ně hustá mlha, bouřky a náhlý vznik intenzivních bouří s vichřicí a prudkým deštěm. Zlepšují se také dlouhodobé předpovědi počasí.
Až do října 2006 nebyl žádný evropský meteorologický satelit umístěn na polární oběžnou dráhu. To se změnilo s vypuštěním satelitu s názvem MetOp-A. MetOp-B, druhý satelit této řady, byl vypuštěn 17. září 2012 a pracuje společně se satelitem MetOp-A, čímž ještě více rozšiřuje objem získaných dat. Třetí a poslední satelit, MetOp-C, bude vypuštěn v roce 2016.
