Již po tisíce let se objevují zprávy o lidech, kteří na Měsíci pozorují jasné záblesky. Co by to mohlo být? Podivná světla v zemské atmosféře? Důkaz o návštěvách mimozemšťanů? Nebo se všichni ti lidé mýlili? Projekt ESA s názvem NELIOTA tyto záblesky sleduje a jeho zjištění jsou fascinující!
Zkratka NELIOTA znamená „Near-Earth Object Lunar Impacts and Optical TrAnsients“ (Měsíční dopady objektů v blízkosti Země a optické přechodné jevy). Projekt využívá velký dalekohled provozovaný Národní observatoří v Aténách, který je vybaven speciální kamerou schopnou pořizovat velké množství snímků ve velmi krátkém čase. Pomocí tohoto zařízení vědci z projektu NELIOTA pozorují Měsíc a zaznamenávají data. Zaznamenali již mnoho těchto podivných záblesků na Měsíci – v průměru jeden každých několik hodin! Co to tedy je?
Ve vesmíru se nachází spousta drobných úlomků hornin a jiného materiálu, které se občas srazí s planetou nebo měsícem. Když k tomu dojde na Zemi, často se tyto úlomky spálí v naší atmosféře a vytvoří tak jev, kterému říkáme meteor (někdy přezdívaný “padající hvězda”). Náš Měsíc však nemá atmosféru, a tak když do něj narazí drobné kameny, rozbijí se o povrch a vytvoří krátký záblesk!
Výkonný dalekohled a kamera NELIOTA odhalily, že tyto záblesky jsou poměrně časté, i když pouhým okem lze vidět pouze ty nejjasnější. Jejich zaznamenání je však obtížné, protože k dopadům musí docházet na částech Měsíce, které právě nejsou osvětleny Sluncem. V opačném případě jsou okolní měsíční skály tak jasné, že záblesk zakryjí. Vědci z ESA dosud zaznamenali 55 záblesků, ale předpokládají, že ve skutečnosti vidí jen malou část z celkového počtu, který se pravděpodobně pohybuje kolem osmi záblesků za hodinu!
Tento výzkum je důležitý z několika důvodů. Za prvé nám pomáhá dozvědět se více o Měsíci a o tom, proč jeho kráterovitý povrch vypadá právě tak, jak vypadá. Umožňuje nám také lépe pochopit, kolik objektů v blízkosti Země (NEO) – jako jsou drobné kameny ve vesmíru, asteroidy a komety – se nachází v kosmickém sousedství Země. Větší NEO by mohly být pro Zemi nebezpečné, pokud by do nás narazily, takže čím více informací máme, tím lépe se můžeme připravit na svou ochranu. ESA to bere vážně a plánuje ambiciózní misi s názvem Hera, která otestuje způsoby, jak odklonit asteroidy na kolizním kurzu mimo nebezpečí.
Projekt NELIOTA měl brzy skončit, ale vzhledem k jeho velkému úspěchu bylo schváleno prodloužení a experiment tak bude pokračovat až do ledna 2021!
Zajímavost: Projekt NELIOTA využívá dalekohled Kryoneri, který je největším dalekohledem na Zemi a jehož jediným úkolem je sledování Měsíce.
