Většině hvězd trvá miliony let, než zaniknou. Když hvězda jako Slunce spálí veškeré své vodíkové palivo, roztáhne se a stane se z ní červený obr. Ten může mít průměr miliony kilometrů – je tedy dost velký na to, aby pohltil planety Merkur a Venuši.
Poté, co hvězda odfoukne své vnější vrstvy, se zhroutí a vytvoří velmi hustého bílého trpaslíka. Jedna čajová lžička hmoty z bílého trpaslíka by vážila až 100 tun. V průběhu miliard let se bílý trpaslík ochladí a stane se neviditelným.
Hvězdy, jejichž hmotnost přesahuje osminásobek hmotnosti Slunce, končí svůj život velmi náhle. Když jim dojde palivo, zvětší se a promění se v červené superobry. Snaží se přežít spalováním jiných druhů paliva, ale to jim vydrží jen několik milionů let. Poté se rozletí na kusy při obrovském výbuchu supernovy.
Zhruba týden supernova svítí jasněji než všechny ostatní hvězdy ve své galaxii. Poté rychle zhasne. Zůstane po ní jen nepatrný, hustý objekt – neutronová hvězda nebo černá díra – obklopený rozšiřujícím se oblakem velmi horkého plynu.
Prvky vzniklé uvnitř superobří hvězdy (jako je kyslík, uhlík a železo) se rozptylují do vesmíru. Z tohoto hvězdného prachu se nakonec zrodí další hvězdy a planety.
