21. října začala nová éra úspěšným startem první dvojice funkčních kosmických lodí v rámci evropského globálního navigačního satelitního systému Galileo. Tento velkolepý a ohnivý start byl zároveň významným milníkem pro evropský přístup do vesmíru. Bylo to poprvé, co raketa Sojuz ruské výroby odstartovala z nové, speciálně vybudované odpalovací rampy v Kourou ve Francouzské Guyaně.
Dosud byly všechny rakety Sojuz vypuštěny z Bajkonuru v Kazachstánu nebo z Plesetsku v Rusku. Díky startu z evropského kosmodromu, který se nachází blízko rovníku, však evropská raketa Sojuz dokáže vynést až 3 tuny na ‘geostacionární přechodovou oběžnou dráhu’. Pro srovnání: při startu z Bajkonuru je to pouze 1,7 tuny. Tento vyšší výkon je umožněn zvýšením rychlosti díky rychlé rotaci Země v oblasti rovníku.
Let rakety Sojuz VS01, který zajišťovala společnost Arianespace, byl zahájen v 10:30 GMT (12:30 CEST) a všechny stupně rakety Sojuz fungovaly bezchybně. Horní stupeň Fregat-MT vypustil satelity Galileo In-Orbit Validation (IOV) na jejich cílové oběžné dráhy ve výšce 23 222 km, 3 hodiny a 49 minut po startu.
V rané fázi mise jsou satelity Galileo IOV řízeny z francouzského Toulouse společným týmem složeným ze zástupců ESA a Francouzské kosmické agentury (CNES). Nakonec budou předány společnosti SpaceOpal, společnému podniku Německého centra pro letectví a kosmonautiku (DLR) a italské společnosti Telespazio, kde budou podrobeny 90dennímu testování. Příští rok k nim přibude druhá dvojice satelitů IOV. Po dokončení bude konstelace tvořena 30 satelity obíhajícími na třech různých oběžných drahách.
