Vzduch je plný drobných, volně se vznášejících prachových částic a kapiček – takzvaných “aerosolů”. Mnohé aerosoly vznikají přirozeně. Patří mezi ně písek z pouštních prachových bouří, solné částice z oceánu, ledové krystalky, popel z požárů a sopečných erupcí.
Lidská činnost rovněž zvyšuje množství aerosolů v atmosféře. Aerosoly v podobě černého sazí a oxidu siřičitého stoupají z komínů “špinavých” elektráren a továren. Další aerosoly jsou vypouštěny z výfuků automobilů a leteckých motorů.
Aerosoly jsou tak malé, že se mohou šířit po celém světě. Mohou způsobovat astma a vést ke vzniku kyselých dešťů, které zabíjejí ryby a stromy. Podílejí se také na změně klimatu, protože pohlcují a rozptylují sluneční světlo. Údaje zasílané ze satelitů pomáhají vědcům studovat šíření aerosolů a jejich dopad na planetu.
Čtyři přístroje na palubě družice Envisat agentury ESA slouží k mapování koncentrací prachových částic a oblačných kapek od úrovně země až do výšky 100 km. Dokážou detekovat oblaka aerosolů a znečišťujících látek, která pokrývají velká průmyslová města nebo hořící lesy. A dokážou také rozpoznat stopy výfukových plynů, které v horních vrstvách atmosféry zanechávají dopravní letadla.
