Pluto objevil v roce 1930 čtyřiadvacetiletý Clyde Tombaugh, který pomocí speciálního přístroje porovnával snímky oblohy. Ukázalo se, že jde o nepatrný svět, dokonce menší než náš Měsíc.
Pluto obíhá po eliptické (vejčité) dráze, jejíž vzdálenost se pohybuje mezi 7 381 miliony km (49 vzdáleností Slunce–Země) a 4 446 miliony km (30 vzdáleností Slunce–Země). Jelikož jeden oběh trvá 248 let, nikdo, kdo by se narodil na Plutu, by nikdy neoslavil ani jedny narozeniny!
O Plutu se ví velmi málo. Jeho povrch je extrémně chladný (-230 °C) a zdá se, že je pokryt zmrzlým ledem. V posledních letech se nacházel poměrně blízko Slunce a prožíval krátké léto. Povrchový led se vypařil a vytvořil tenkou atmosféru. Nyní se však Pluto opět vzdaluje do chladných hlubin Sluneční soustavy a tato atmosféra brzy opět zamrzne.
Pluto se otáčí “pozpátku” (z východu na západ) jednou za 6 dní a 9 hodin. Jeho největší měsíc, Charon, obíhá kolem Pluta za stejnou dobu. To znamená, že kdokoli, kdo by žil na jedné straně Pluta, by Charon nikdy neviděl. Nedávno byly pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu objeveny dva menší měsíce.
Po mnoho let byl Pluto považován za devátou planetu od Slunce (i když se někdy přiblíží blíže než Neptun). Dnes je považován za “trpasličí planetu”. Je také jedním z největších těles v Kuiperově pásu, soustavě ledových světů, které obývají prostor za Neptunem.
