Pokročilý systém ‘elektronického nosu’, který byl původně vyvinut pro monitorování kvality vzduchu uvnitř vesmírných stanic, se nyní využívá k záchraně životů na Zemi. Systém byl úspěšně nasazen při dvou misích Evropské kosmické agentury (ESA) na vesmírnou stanici Mir v letech 1995 a 1997. Svou užitečnost prokázal, když ‘zachytil’ první známky potenciálně smrtelného požáru na palubě.
Elektronický nos se skládá ze tří částí. Pokročilý senzor detekuje nepatrné množství neobvyklých látek ve vzduchu. Mikročip tyto znečišťující látky identifikuje. Systém pro zpracování dat pak v případě, že jsou škodlivé, spustí poplach.
V posledních letech vyvinuli inženýři z Německa a Švédska za podpory ESA tento systém pro průmyslové využití. Výsledkem je jeho zavedení jako systému detekce požárů, který v stockholmském metru zajišťuje včasné varování před požáry. Elektronický nos, který dokáže zachytit první známky kouře v 56 stanicích metra a 60 km tunelů, je mnohem méně citlivý na vlhkost a jemný prach než předchozí detekční systémy.
Systém se osvědčil také jako systém včasného varování před nemocničními mikroorganismy. Včasné odhalení virů a infekcí má zásadní význam pro záchranu životů pacientů, kteří podstoupili transplantaci orgánů nebo se nacházejí na jednotkách intenzivní péče. Bakterie a plísně ve vzduchu rovněž představují vysoké riziko infekce pro pacienty na umělé plicní ventilaci. Díky identifikaci těchto mikroorganismů přenášených vzduchem usnadňuje elektronický nos předepisování správných léků a představuje nepostradatelný nástroj v boji proti infekcím.
