Většina kosmických lodí je umístěna na oběžné dráze kolem Země. Pro vědecké satelity, které zkoumají vzdálený vesmír, to však není vždy optimální místo.
Hubbleův vesmírný dalekohled obíhá po kruhové dráze ve výšce 600 km nad zemským povrchem, přičemž sklon dráhy vůči rovníku činí 28,5 stupňů. Tato oběžná dráha kolem Země usnadňuje opravy a údržbu observatoře. Země a Měsíc však zakrývají velké části oblohy.
Nástupce teleskopu Hubble, vesmírný teleskop Jamese Webba, bude působit mnohem dále. Bude umístěn na stabilní oběžnou dráhu v takzvaném Lagrangeově bodě L2, vzdáleném 1,5 milionu km na noční straně Země.
L2 je jedním z pěti Lagrangeových bodů Země. V těchto bodech se gravitační síly Země, Měsíce a Slunce navzájem ruší, takže je snadné udržet družici ve stejné poloze.
Jiné družice, jako například observatoř SOHO agentury ESA, musí neustále sledovat Slunce. Tato kosmická loď se nachází v Lagrangeově bodě L1, 1,5 milionu km směrem ke Slunci od Země.
Jelikož se v bodě L1 vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce, může sonda SOHO neustále setrvávat mezi nimi, aniž by spotřebovávala velké množství paliva.
