Měsíce jsou přírodní tělesa, která obíhají kolem planet. Vědci je obvykle označují jako planetární satelity (satelity vytvořené člověkem se někdy nazývají umělé měsíce). V naší sluneční soustavě se nachází asi 170 měsíců. Většina z nich obíhá kolem plynných obrů, Jupiteru a Saturnu. Malé planety mívají jen málo měsíců: Mars má dva, Země má jeden, zatímco Venuše a Merkur nemají žádný.
Měsíc Země je ve srovnání s planetou neobvykle velký. Většina měsíců je ve srovnání se svou mateřskou planetou nepatrná. Některé měsíce Jupitera a Saturnu jsou však mnohem větší než náš Měsíc. Ganymed a Titan jsou větší než planeta Merkur.
Vzhledem ke své malé velikosti nejsou téměř žádné měsíce schopny udržet si atmosféru. Jejich slabá gravitace umožňuje plynům unikat do vesmíru. Výjimkou je Titan, největší měsíc v Saturnově soustavě. Titan má hustší a silnější atmosféru než Země. Hlavním plynem v atmosféře obou planet je dusík, ale na Titanu není kyslík ani život. Jeho povrch zakrývá oranžový opar. Někteří vědci považují Titan za primitivní Zemi v hlubokém zmrazení.
Předpokládá se, že některé satelity, včetně našeho Měsíce, vznikly při mohutných srážkách v rané fázi historie Sluneční soustavy. Měsíc se zformoval z oblaku úlomků, který zůstal na oběžné dráze kolem Země. Jiné satelity mohly vzniknout z oblaku plynu a prachu, který obklopoval obří planety v době, kdy k sobě přitahovaly hmotu. Většina menších měsíců jsou komety nebo asteroidy, které byly zachyceny, když proletěly příliš blízko velké planety.
