Superman sice dokázal díky svému rentgenovému zraku vidět skrz zdi, ale evropští vědci vyvinuli ještě pozoruhodnější schopnost. Pomocí radarového sondážního přístroje MARSIS na sondě Mars Express Evropské kosmické agentury (ESA) dokážou nahlédnout skrz několik kilometrů pevného ledu nebo horniny.
Ještě donedávna bylo možné zkoumat pouze povrch planety. Jediným způsobem, jak získat informace o podmínkách pod povrchem, bylo přistát na povrchu a začít kopat nebo vrtat. Tyto metody však umožňovaly sondovat pouze do hloubky asi půl metru a daly se použít pouze na jednom místě na celé planetě.
MARSIS, první radarový sondážník na oběžné dráze jiné planety, prokázal, že je možné z oběžné dráhy nahlédnout pod povrch celé planety. Nyní, když tým MARSIS lépe rozumí tomu, čeho lze pomocí radarového sondážníku dosáhnout, začíná uvažovat o zkoumání dalších těles ve Sluneční soustavě.
Jupiterův měsíc Europa je jedním z míst, kde by experiment typu MARSIS mohl přinést vzrušující objevy. Předpokládá se, že pod tlustou ledovou kůrou Europy se nachází oceán (s životem?). Radar by také mohl měřit hloubku jezer z uhlovodíků na Saturnově měsíci Titanu. Mohl by rovněž zkoumat mohutné gejzíry, které tryskají do vesmíru z Enceladu, dalšího Saturnového měsíce.
Vnitřek asteroidů a komet by bylo možné důkladně prozkoumat pomocí radarového sondovacího přístroje. Zde na Zemi by technika MARSIS mohla být neocenitelná při studiu antarktických ledových štítů. Poprvé se tak otevírá možnost trojrozměrného zkoumání planet a měsíců – díky schopnosti radaru „vidět skrz“.
