Povodně jsou nejnákladnějším druhem přírodní katastrofy na světě. Náklady na škody způsobené povodněmi po celém světě dosahují stovek miliard eur. Jen povodně v Pákistánu v červenci 2010 způsobily škody ve výši více než 7 miliard eur.
K povodním může docházet v pobřežních oblastech nebo v blízkosti řek. Když obrovské masy vody zaplaví nízko položené oblasti, mohou způsobit obrovské škody na majetku a ohrozit lidské životy.
Evropská kosmická technologie je klíčovým nástrojem v boji proti povodním. První linii obrany tvoří meteorologické družice Meteosat a MetOp. Ty zachycují vznikající bouřkové systémy a umožňují přesné předpovědi větru a deště.
Běžné fotoaparáty dokážou zachytit povodně za denního světla, když je obloha bez mráčku. Povodně se však obvykle vyskytují pod oblačnou pokrývkou.
Kosmické sondy Envisat a ERS-2 agentury ESA jsou vybaveny radarovými přístroji, které dokážou vidět skrz mraky, a to jak ve dne, tak v noci. Tyto přístroje poskytují přesné mapy využití území v zaplavených oblastech, na nichž je patrné, zda voda zaplavila pole, lesy nebo zastavěné oblasti.
Radarová data mohou dokonce ukázat, kolik vody vsáklo do půdy a zda je tato “houba” plná. S využitím satelitních dat z minulých událostí je také možné připravit se na budoucí povodně.
