13. března 1986 zaslala sonda Giotto Evropské kosmické agentury (ESA) snímky černého objektu ve tvaru brambory, z něhož do vesmíru tryskaly jasné proudy hmoty. Bylo to poprvé, co někdo spatřil pevné jádro v srdci komety.
Cílem sondy Giotto byla Halleyova kometa, pojmenovaná po britském astronomovi ze 17. století, Edmondu Halleyovi. Byl to právě on, kdo jako první zjistil, že tato jasná kometa je pravidelným návštěvníkem a do vnitřní části Sluneční soustavy se vrací každých 75–76 let. Její příští návštěva na naší obloze je naplánována na rok 2061.
Halleyova kometa je nejznámější z milionů komet, které obíhají kolem Slunce. I když se nachází v temnotě vnější části sluneční soustavy, Halleyova kometa stále ovlivňuje naši planetu. Každý říjen prochází Země proudem jemného prachu, který za sebou kometa zanechala, a tím vzniká meteorický roj Orionidy. Halleyova kometa je také považována za původce meteorického roje Eta Aquarid, který se každoročně objevuje v květnu. Tyto meteory, často nazývané “padající hvězdy”, jsou jasné stopy zanechané drobnými, rychle se pohybujícími úlomky komety, které shoří v zemské atmosféře.
Od doby pozoruhodného úspěchu sondy Giotto byly další komety zkoumány pomocí kosmických sond. Nejambicióznější misí je však sonda Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA), která se vydala na cestu za kometou Čurjumov-Gerasimenko a dorazí k ní v roce 2014. Rosetta bude obíhat kolem jádra komety a podrobně zkoumat změny, ke kterým dochází při jeho ohřívání Sluncem. Vypustí také malou sondu jménem Philae, která provede první měkké přistání na kometě!
