Před 18 měsíci byli vědci zoufalí, když se při neúspěšném startu ztratila družice, která měla zasílat zásadní údaje o klimatických změnách. Evropská kosmická agentura (ESA) se však rychle rozhodla CryoSat znovu vyrobit a mise je nyní na dobré cestě k obnovení. Až CryoSat-2 v roce 2009 vzlétne, bude dokonce ještě výkonnější než jeho předchůdce.
Velkou výhodou družice CryoSat-2 je její schopnost měřit změny tloušťky ledového pokryvu, a to jak na pevnině, tak na moři. Její hlavní radarový přístroj a identický záložní přístroj budou schopny zkoumat zemské ledové štíty a ledovce za každého počasí, ve dne i v noci.
V rámci příprav na start se v Arktidě rozbíhá řada terénních experimentů. Jedním z nich je expedice Arctic Arc, která je součástí Mezinárodního polárního roku. Dva belgičtí průzkumníci z této expedice, Alain Hubert a Dixie Dansercoer, právě vyrazili na náročnou 110denní cestu zamrzlou divočinou.
Každý z těchto dvou neohrožených průzkumníků bude táhnout 130 kg těžké saně s zásobami a vybavením a ‘přejde’ tak přes střechu světa, z ostrova na Sibiři až na jih Grónska. Po cestě budou pečlivě zaznamenávat výšku sněhové pokrývky. Taková měření jsou nesmírně užitečná pro ověření metody, kterou se radarová měření satelitu CryoSat převádějí na přesné údaje o tloušťce ledu.
V polovině dubna se vědci vydají také na ledem pokryté ostrovy Špicberky. Jejich měření sněhu a ledu budou porovnána s údaji zaslanými z letadla, které má na palubě kopii radarového přístroje CryoSat.
