Auto bez kol nebo motoru má jen malou hodnotu. Stejně tak i do satelitu musí být zabudovány určité součásti.
Většina kosmických lodí je pro své napájení závislá na bateriích a solárních článcích. Solární články jsou plátky křemíku nebo jiných materiálů, které při dopadu slunečního světla vyrábějí elektřinu.
Pokud se tisíce těchto článků spojí do velkých panelů a vytvoří tak solární panely, mohou napájet poměrně velkou kosmickou loď. Tyto články také nabíjejí baterie, kdykoli jsou vystaveny slunečnímu záření. Jakmile se kosmická loď dostane do stínu, přebírají napájení baterie.
Kosmické lodě jsou vybaveny několika anténami. Ty fungují jako uši a zajišťují komunikační spojení se Zemí. Nejdůležitější z nich je parabolická anténa o průměru až 2 m, která dokáže vysílat a přijímat velké objemy dat a informací.
Mozkem kosmické lodi je její počítačový systém. Data lze ukládat do paměti počítače nebo je v reálném čase odesílat zpět na Zemi prostřednictvím antén.
Počítač také uchovává pokyny k ovládání kosmické lodi. To slouží jako záloha pro případ, že by došlo ke ztrátě spojení nebo k poruše.
Kosmické lodě také potřebují malé motory k pohybu ve vesmíru. Existují různé typy motorů.
Kosmické lodě se otáčejí a naklánějí pomocí tryskových motorů. Ty vymršťují horké plyny do vesmíru vysokou rychlostí. Některé satelity jsou vybaveny iontovými motory. Ty využívají silné elektrické pole k vymršťování plynu do vesmíru.
