14. ledna 2005 provedla sonda Huygens agentury ESA historické přistání na povrchu Titanu, obřího měsíce Saturnu. Nyní, po pečlivé analýze dat ze sondy Huygens, vědci odhalili mnohá tajemství tohoto měsíce o velikosti planety.
Během svého 2,5hodinového sestupu přístroje zaznamenávaly údaje o teplotě, rychlosti větru a složení atmosféry. Výsledky ukazují, že sonda Huygens zažila bouřlivý sestup, protože ji vysoké větry o rychlosti přesahující 100 km za hodinu unášely směrem na východ. Jak však sonda klesala skrz oranžový opar, teplota a hustota atmosféry se zvyšovaly a rychlost větru klesala. Ve výšce 7 km se vítr obrátil a v posledních minutách sestupu nesl sondu Huygens jemně směrem na západ.
Atmosféra se skládala převážně z dusíku, s přibližně 5 % metanu, a i mlha v atmosféře byla tvořena hlavně metanem. (Na Zemi se metan spaluje v kotlích a sporácích.)
Zhruba 350 snímků pořízených během mise odhalilo ledovou krajinu, kterou protínají tmavé kanály vinoucí se směrem k hladkému ‘pobřeží’. Suché kanály občas zaplňují metanové bouře, které vytvářejí dočasné řeky, jež erodují povrch a unášejí sypký materiál na nedaleké pláně.
Rovinatá nížinná oblast, kde sonda Huygens přistála, byla poseta oblázky nebo malými kousky ledu. Ačkoli byl povrch poměrně měkký, podobně jako lehce udusaný sníh, panovala tam extrémní zima (-180 °C) – mnohem chladnější než v Antarktidě. Jemnozrnný led byl nasáklý metanem, který se při kontaktu s teplou sondou vypařil.
