Prvním člověkem, který navrhl raketu využívající kapalná paliva namísto střelného prachu, byl ruský učitel jménem Konstantin Ciolkovskij. Než došlo k prvnímu letu rakety na kapalné palivo, uplynulo více než 20 let. 16. března 1926 vystoupala malá raketa, kterou sestrojil Američan Robert Goddard, do výšky 12,4 metru během letu, který trval 2,5 sekundy.
V následujících letech se Německo dostalo do čela vývoje raket. Výsledkem byla raketa V-2, která byla ke konci druhé světové války použita k útokům na města, jako například Londýn.
V roce 1945 odešlo mnoho německých raketových vědců pracovat do Ameriky nebo do Sovětského svazu. Pomáhali tam vyvíjet větší a výkonnější rakety, které bylo možné využít i k průzkumu vesmíru.
Sputnik 1, první družice na světě, byl vypuštěn sovětskou raketou 4. října 1957. Během deseti let vyvinuly Spojené státy pod vedením německého vědce Wernhera von Brauna raketu Saturn 5, která byla schopna dopravit tři muže na Měsíc.
Od roku 1979 vyvinula Evropa řadu nosných raket Ariane, které patří k nejvýkonnějším a nejspolehlivějším na světě.
