Již podruhé za rok způsobila sopečná erupce na Islandu chaos v velké části Evropy. Příčinou problému jsou oblaka popela, která byla vymrštěna do výšky mnoha kilometrů. Pro Islanďany žijící v blízkosti sopek se život dramaticky změnil. Vrstva hnědého popela pokrývá domy, silnice i pole. Obrovské mraky popela však také putovaly tisíce kilometrů napříč Evropou a způsobily uzemnění mnoha letadel.
První erupce začala v březnu 2010, kdy sopka Eyjafjallajökull začala vyvrhovat oblaka páry a popela. V následujících měsících byly zrušeny tisíce letů, protože se drobné částice rozšířily po celé Evropě. Po ukončení erupce se letecký provoz vrátil do normálu. Poté, 21. května 2011, začala sopka Grímsvötn vyvrhovat popel vysoko do atmosféry. Naštěstí, ačkoli tato erupce byla rozsáhlejší než ta předchozí, poměrně rychle utichla. Koncem května se letecký provoz vrátil do normálu.
Jedním z hlavních problémů, s nimiž se letecké společnosti a vlády při takových erupcích potýkají, je zajištění bezpečnosti cestujících. Když letadlo proletí sopečným mrakem, částice popela se dostanou do proudových motorů a mohou způsobit jejich poruchu. Popel může také vážně poškodit vnější plášť letadla. Je proto nezbytné najít způsob, jak sledovat pohyb mraku a určit jeho tloušťku.
Naštěstí jsou družice obíhající kolem Země, jako například Envisat agentury ESA, schopny pořizovat snímky oblaků popela. Dokážou také detekovat plyny, jako je oxid siřičitý, které byly vyvrženy vysoko do atmosféry a často dosahují výšek, v nichž létají pravidelné lety. Data jsou zasílána do poradenských center pro sopečný popel (Volcanic Ash Advisory Centres), která vyhodnocují možné nebezpečí pro leteckou dopravu a vydávají varování.
