Nejvýkonnější přístroj pro mapování hvězd, jaký byl kdy sestrojen, bude 19. prosince vypuštěn z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Raketa Sojuz vynese tuto dvou tunovou vesmírnou observatoř, známou pod názvem Gaia, do vzdálenosti 1,5 milionu km od Země. Odtud bude následujících pět let provádět sčítání přibližně jedné miliardy hvězd v naší galaxii Mléčné dráze.
Sonda Gaia pošle zpět nejpřesnější data, jaká kdy byla o polohách, pohybech a jasu těchto hvězd získána. Každá z vybraných hvězd bude během pětileté mise pozorována přibližně 70krát. To je v průměru 40 milionů pozorování denně! Polohy jasnějších objektů (které jsou stále 4 000krát slabší, než je lidské oko schopno vidět) budou zaznamenány s přesností srovnatelnou s měřením šířky lidského vlasu ze vzdálenosti 1 000 km.
Aby bylo možné dosáhnout této pozoruhodné přesnosti, je Gaia vybavena mimořádně citlivým “okem” – největší digitální kamerou, jaká kdy byla vyslána do vesmíru. Díky tomu bude Gaia schopna detekovat objekty, které jsou milionkrát slabší, než dokážou zachytit naše oči. Je také vybavena dvěma optickými dalekohledy a třemi vědeckými přístroji, a navíc 10 metrů širokou “sukní”, která slouží jako sluneční štít a vyrábí solární energii.
Hlavním úkolem sondy Gaia bude vytvoření 3D mapy Galaxie. Očekává se však také, že objeví stovky tisíc asteroidů a komet v naší sluneční soustavě; desítky tisíc ‘neúspěšných’ hvězd, tzv. hnědých trpaslíků; 20 000 explodujících hvězd, tzv. supernov; a stovky tisíc aktivních galaxií, tzv. kvasarů.
Sonda Gaia také objeví nejméně 7 000 planet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Toho dosáhne detekcí nepatrných pohybů v poloze hvězdy, ke kterým dochází v důsledku gravitačního působení blízké planety. Do konce mise bude mít na kontě 1 petabajt (1 milion gigabajtů) dat, což je množství, které by zaplnilo 200 000 DVD.
