Země je často označována jako modrá planeta, protože je to jediný svět v naší sluneční soustavě, který je z velké části pokryt vodou. Předpokládá se však, že řada satelitů, včetně Titanu, obřího měsíce Saturnu, má pod svým povrchem oceány. Důkazem existence podpovrchového oceánu na Titanu je objev velkých přílivových jevů.
Každý, kdo navštíví pobřeží, jistě zná přílivy a odlivy – dvakrát denně dochází ke zvýšení a snížení hladiny moře. Méně zřejmé jsou však přílivy a odlivy, které způsobují, že se zemská kůra zvedá a klesá o několik desítek centimetrů. Tyto přílivy a odlivy jsou způsobeny společným gravitačním působením Měsíce a Slunce na Zemi. Přílivy a odlivy na Titanu vznikají podobným způsobem. Tentokrát je to však gravitační působení Saturnu, které způsobuje, že se tento měsíc během své 16denní oběžné dráhy kolem planety mění ve tvaru.
Změny tvaru Titanu byly zaznamenány pečlivým sledováním dráhy sondy Cassini při jejích přiblíženích k tomuto měsíci. Rozdíly ve způsobu, jakým Titan působil na sondu Cassini, ukázaly, že gravitační působení měsíce – a tedy i jeho tvar – se velmi nepatrně změnilo. Ve svém nejvzdálenějším bodě, kdy je gravitační působení Saturnu slabší, je Titan téměř kulatý, jako fotbalový míč. Když je tento měsíc nejblíže Saturnu, je protáhlý, takže se spíše podobá ragbyovému míči.
V důsledku těchto přílivových sil se povrch Titanu zvedá a klesá o více než 10 metrů. Tato výšková změna je však mnohem větší, než by se dalo očekávat, kdyby byl měsíc zcela pevný. To naznačuje, že pod ledovou skořápkou o tloušťce přibližně 50 km se nachází podpovrchový oceán, který může být hluboký až 250 km.
