Naše Mléčná dráha je čas od času osvětlena obrovským výbuchem. Tato bouřlivá událost, známá jako supernova, znamená smrt superobří hvězdy – hvězdy s velkou hmotností, která je mnohonásobně větší než Slunce. Jedna z posledních supernov v Mléčné dráze se odehrála před asi 340 lety v souhvězdí Kasiopeje, a proto je známá jako Kasiopeja A (Cas A).
Cas A se nachází deset tisíc světelných let od Země. Observatoře, jako je vesmírný dalekohled Hubble NASA-ESA, provedly podrobné studie zbytkového mraku zářícího plynu a prachu.
Snímky zachycují roztříštěný prstenec hmoty, který se rychle vzdaluje od místa výbuchu. Část této hmoty se pohybuje rychlostí přibližně 50 milionů km za hodinu (což je dost na to, aby urazila vzdálenost ze Země na Měsíc za 30 sekund!). Obrovské víry trosek září, protože byly zahřáty rázovou vlnou ze supernovy, která kolem nich prošla.
Existuje několik typů výbuchů supernov. Cas A explodovala, když malá hvězda, známá jako bílý trpaslík, přitáhla velké množství hmoty z blízké hvězdy. Jak se plyn hromadil, bílý trpaslík se natolik zahřál a stal se tak aktivním, že explodoval. K jiným supernovám dochází, když masivním hvězdám dojde v jádrech jaderné palivo. Jádro, které již není schopno vydávat energii, se zhroutí a hvězdu zničí.
Supernovy jsou důležité, protože rozptylují hvězdnou hmotu po celé galaxii. Téměř vše na Zemi (včetně nás!) je tvořeno prvky (jako je uhlík a železo), které pocházejí z tohoto hvězdného prachu.
