Saturn je šestá planeta od Slunce. Až do vynálezu dalekohledu se mělo za to, že je to nejvzdálenější z planet.
Saturn, který je co do velikosti druhý hned po Jupiteru, se skládá převážně z lehkých plynů – vodíku a helia. Do Saturnu by se vešlo 764 Zemí, ale tento plynný obr váží jen 95krát více než naše skalnatá planeta. Kdybychom mohli všechny planety vložit do bazénu s vodou, Saturn by byl jediná, která by plavala.
Navzdory své velikosti se Saturn otočí jednou za něco málo přes 10 hodin. Jeho rotace je tak rychlá, že se v oblasti rovníku vyklenuje směrem ven, takže vypadá jako zmáčknutý míč.
V dalekohledu má Saturn bledě žlutou barvu. Nemá pevný povrch, takže to, co vidíme, jsou mraky, které se jeví jako světlé a tmavé pruhy. Tyto mraky jsou unášeny velmi silnými větry. Velká část tepla, které tyto větry pohání, pochází z nitra planety. Nad vrcholy mraků se nachází plochý, diskovitý systém prstenců.
Velká část toho, co víme o Saturnu, pochází z mise Cassini-Huygens, kterou společně realizovaly agentury NASA a ESA. Sonda Cassini obíhá kolem této planety od 1. července 2004. Zkoumá mnoho Saturnových měsíců, zejména Titan, který má velikost planety. Také zaslala mimořádně podrobné snímky a další data o Saturnových bouřkách, tisících ledových prstenců a magnetickém poli.
14. ledna 2005 přistála evropská sonda Huygens na padáku na skryté straně Titanu. Jednalo se o první měkké přistání na jiném planetárním satelitu (kromě našeho Měsíce). Ukázalo se, že oranžový Titan je podivný, ledový svět, kde jezera a řeky napájí metanový déšť.
