Až se lidé jednou vydají na Mars, čeká je výjimečná cesta. Vědci analyzovali průběh simulované mise Mars500 z let 2010–2011, díky čemuž získali mnohem lepší představu o psychických a fyzických problémech, které by se mohly během mise na Mars vyskytnout.
Šestičlenná posádka ‘marsonautů’ byla po dobu 520 dnů uzavřena v simulované kosmické lodi nedaleko Moskvy v Rusku. To znamená, že byli uzavřeni téměř rok a půl! Právě tolik času zabere let na Mars a zpět, plus 30 dní na průzkum jeho povrchu. Během své ‘mise’ žila posádka v izolaci, bez čerstvých potravin, slunečního světla i čerstvého vzduchu. Studie ukázala, že je nutné naplánovat každý detail, včetně stravy a spánku.
Jelikož na obloze nebylo vidět Slunce, museli dobrovolníci najít jiné způsoby, jak si regulovat spánkový režim, například kontrolou hodinek nebo tím, že je budili ostatní členové posádky. Vyskytly se však problémy s tím, že členové posádky spali v různých časech.
Vědci z ESA se i nadále zabývají problémem, jak dosáhnout kvalitního spánku. Astronaut ESA Luca Parmitano bude během svého letošního šestiměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici měřit hormony související se spánkem. Studovány jsou také spánkové vzorce lidí žijících na základně Concordia v Antarktidě během dlouhé, temné polární zimy.
Další překvapivé poznatky z simulované mise na Mars ukazují, že naše tělo nevstřebává a nevylučuje sůl nepřetržitě. Zdá se, že naše ledviny zpracovávají sůl v týdenním cyklu a v některých dnech pracují na vylučování soli intenzivněji než v jiných. Tyto poznatky budou přínosem nejen pro astronauty ve vesmíru, ale také pro všechny lidi na Zemi, kteří pracují v nepravidelných směnách, mají problémy se spánkem nebo trpí vysokým krevním tlakem souvisejícím s příjmem soli.
