Pro mimozemšťana, který by kolem Země proletěl, by se Země jevila jako vodní svět, z velké části pokrytý oceány a mraky. Bez této vzácné tekutiny by na Zemi neexistoval život. O vodě na naší planetě a jejím vlivu na počasí a klima však stále nevíme mnoho. Očekává se, že některé odpovědi přinese příští mise ESA v rámci programu Earth Explorer, známá pod názvem SMOS.
Voda je jediná přírodní látka, která na Zemi může existovat v plynném, kapalném i pevném skupenství. Když ji ohřeje Slunce, voda se vypařuje a mění se v plyn (vodní páru). Tento plyn stoupá nahoru a ochlazuje se, čímž vznikají mraky a déšť. Déšť padá zpět na zemský povrch a tím se uzavře koloběh vody.
Ačkoli většina vodní páry pochází z oceánů, přibližně desetinu tvoří pára uvolňovaná rostlinami a odpařující se z půdy. Pokud je však půda příliš vlhká, může to vést k povodním a erozi půdy. Při nedostatku vlhkosti se pak země promění v poušť. V současné době existuje jen málo měření půdní vlhkosti, ale s vypuštěním družice SMOS se to brzy změní.
Satelit bude také měřit slanost oceánů a hledat oblasti, které jsou výrazně slanější, a tudíž hustší. Tyto rozdíly ovlivňují oceánské proudy, které zase ovlivňují počasí a klima.
Satelit SMOS je vybaven speciálním přístrojem pro měření vlhkosti půdy i slanosti oceánů. 69 přijímačů umístěných na ramenech ve tvaru písmene Y bude měřit mikrovlnné záření přicházející z povrchu. Budou schopny detekovat vlhkost půdy již od 4% – což odpovídá jedné čajové lžičce vody v hrsti suché půdy. Během tříleté mise vytvoří první globální mapy vlhkosti půdy a slanosti oceánů pořízené z vesmíru.
