Astronomové po celém světě s napětím očekávají start rakety Ariane 5, která ponese dvě průkopnické družice Evropské kosmické agentury (ESA) pojmenované po slavných evropských vědcích: Planck a Herschel. Jako stroje času 21. století se tyto špičkové vesmírné observatoře ohlédnou do minulosti a pomohou vědcům odhalit tajemství vzniku hvězd, galaxií a samotného vesmíru.
Herschel bude největším dalekohledem, jaký byl kdy vypuštěn do vesmíru. Jeho srdcem je hlavní zrcadlo o šířce 3,5 m – které je mnohem větší, ale lehčí než zrcadlo používané Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Tato 3,4 tuny vážící observatoř je pojmenována po německo-britském astronomovi Williamu Herschelovi, který se zapsal do dějin objevem neviditelného infračerveného záření (které vnímáme jako teplo) v roce 1800. Tři přístroje na moderním teleskopu Herschel budou po dobu nejméně tří let zkoumat mraky studeného prachu, kde se rodí hvězdy, a vzdálené galaxie, které silně září v infračerveném spektru.
Vedle sondy Herschel bude obíhat satelit, jehož úkolem je nahlédnout zpět do počátků času. Kosmická loď o hmotnosti 1 900 kg, pojmenovaná na počest německého fyzika Maxe Plancka, bude zkoumat slabé ozvěny, které zůstaly po zrození vesmíru při Velkém třesku. Tyto ozvěny se projevují jako teplotní odchylky v řádu několika miliontin stupně. Aby bylo možné toto neviditelné mikrovlnné záření detekovat a zmapovat, budou muset být oba detektory sondy Planck ochlazeny na teplotu -273 stupňů Celsia. Během období přibližně 15 měsíců bude hlavní zrcadlo observatoře o průměru 1,5 m zachycovat toto extrémně slabé záření, které zahájilo svou cestu k Zemi před zhruba 14 miliardami let.
