Přibližně před 20 000 lety byla velká část Evropy, Asie, Severní a Jižní Ameriky pokryta obrovskými ledovými štíty, z nichž každý měl tloušťku mnoho kilometrů. Od té doby se led postupně roztával a ledové štíty ustupovaly. Dnes se jediné ledové příkrovy na pevninských masách Země nacházejí v Antarktidě a Grónsku. Část ledu se vyskytuje také ve formě ledovců v horských oblastech a jako plovoucí ledové kry v Severním ledovém oceánu a kolem Antarktidy.
Na první pohled se tyto vzdálené pozůstatky poslední doby ledové zdají pro většinu z nás dnes málo významné. Nic však nemůže být dále od pravdy. Mnoho vědců se domnívá, že se naše planeta otepluje v důsledku skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry. Pokud se planeta oteplí, ledové štíty začnou tát, což způsobí zvýšení hladiny moře možná až o několik metrů do konce tohoto století. Takový nárůst by způsobil rozsáhlé záplavy v nízko položených pobřežních oblastech a ohrozil by mnoho velkých měst.
Pozorování z vesmíru naznačují, že některé části velkých ledových štítů začínají tát rychleji. Nedávné satelitní snímky zároveň ukázaly, že během arktického léta tají neobvykle rozsáhlé plochy mořského ledu. Ačkoli tání plovoucího ledu nebude mít vliv na hladinu moře, dojde k dalším významným změnám životního prostředí. Ledové štíty například fungují jako zrcadlo, odrážejí sluneční záření a ochlazují Zemi. Pokud led zmizí, Země se pravděpodobně oteplí a mohlo by dojít k významným klimatickým změnám. Zničená by mohla být také divoká zvěř žijící v polárních oblastech.
