V roce 2016 dokončila sonda ESA s názvem Rosetta neuvěřitelnou misi: doletěla ke kometě, zkoumala ji z oběžné dráhy a vyslala na ni robotický přistávací modul! Poté objevila důkazy o tom, že komety před dávnými časy dopadaly na Zemi a přispěly k vytvoření naší atmosféry!
Aby dospěli k tomuto důležitému objevu, museli vědci postupovat jako detektivové. Víme, že zemská atmosféra obsahuje nepatrné množství plynu zvaného xenon. V naší atmosféře se vyskytuje mnoho druhů xenonu, přičemž každý z nich vzniká poněkud odlišným způsobem. To vytváří jakýsi “otisk”, který lze použít k rozlišení různých směsí jednotlivých druhů xenonu.
Vědci objevili xenon v řídké atmosféře Marsu, v asteroidech, na Jupiteru a v částicích pocházejících ze Slunce. Xenon na Zemi má však odlišný “otisk” než tyto zdroje! To znamená, že xenon, který máme zde na Zemi, musel pocházet z jiného místa než xenon jinde ve Sluneční soustavě.
Xenon na Zemi je velmi starý a v průběhu času se jeho složení změnilo. Vědci pomocí počítačových modelů předpověděli, jak asi vypadal xenon na Zemi před zhruba čtyřmi a půl miliardami let, když se naše planeta teprve formovala. To nás přivádí zpět k sondě ESA Rosetta. Když zkoumala kometu, hádejte, co objevila? Xenon s téměř stejným “otiskem” jako xenon na pravěké Zemi!
To je pádný důkaz toho, že v dávné minulosti dopadaly na Zemi komety, které s sebou přinesly xenon. Ačkoli je však xenon z komet podobný xenonu z rané Země, není s ním zcela totožný. Důkazy získané sondou Rosetta totiž naznačují, že komety přispěly k prapůvodnímu obsahu xenonu na Zemi přibližně 22%, zatímco zbytek pravděpodobně pocházel z asteroidů.
A pokud komety přinesly xenon, mohly přinést i něco jiného? Možná komety přinesly aminokyseliny – jednu ze složek života!
Díky údajům, které nám zaslala sonda Rosetta agentury ESA, se přibližujeme k zodpovězení všech těchto otázek a ještě mnohem více!
Zajímavost: Oficiální název komety, kterou sonda Rosetta zkoumala, je 67P/Čurjumov–Gerasimenko. Sonda Rosetta přiletěla k kometě neuvěřitelně blízko, aby odebrala vzorky xenonu – pouhých 5 km nad jejím povrchem!
