Většina vědců se shoduje na tom, že se naše planeta otepluje. Prvních deset let tohoto století bylo nejteplejším desetiletím v historii. To pravděpodobně způsobí významné změny v klimatu Evropy. Ale co polární ledové čepice? Taje led? Pokud ano, jaký to bude mít dopad na globální klima a hladinu moře?
Některé odpovědi nyní přináší evropská družice. Cryosat, vypuštěný 8. dubna 2010, obíhá nad póly ve výšce 720 km.
Pomocí nejmodernějšího radarového přístroje měří Cryosat nepatrné změny tloušťky ledu tak, že vysílá rádiové signály, které se odrážejí od povrchu, a zachycuje jejich ozvěny. Pokud se ozvěny vracejí rychleji, znamená to, že povrch ledu je vyšší.
Cryosat je schopen zaznamenat změny výšky ledu plovoucího na Severním ledovém oceánu menší než 2 cm za rok. Nad obrovskými ledovými štíty na kontinentu Antarktidy dokáže měřit roční změny menší než 2 mm.
Tyto výsledky pomáhají vědcům zjistit, zda se arktický mořský led rozpadá a taje. Ukazují také, zda se ledové štíty pokrývající pevninskou část Antarktidy a okolní moře zmenšují, nebo zvětšují. To je důležité, protože pokud by ledové štíty roztály, hladina moře by mohla stoupnout o mnoho metrů. Mnoho nízko položených měst a zemí by pak mohlo být zaplaveno.
CryoSat je třetí misí v rámci programu „Living Planet“ Evropské kosmické agentury (ESA), která bude vypuštěna (po misi GOCE zaměřené na měření gravitace a misi SMOS zaměřené na vodu).
