135. a zároveň poslední mise raketoplánu odstartovala 8. července z Floridy a na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravila čtyři astronauty. Start této historické mise sledovalo více než 750 000 lidí. Po návratu Atlantisu bude tento jediný opakovaně použitelný kosmický aparát na světě přemístěn do muzeí.
30 let po zahájení éry raketoplánů již Spojené státy nebudou schopny dopravovat své astronauty do vesmíru. Několik soukromých společností již zahájilo vývoj kapslí a raket, které budou schopny dopravovat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Je však nepravděpodobné, že by byly uvedeny do provozu dříve než v roce 2015. V dlouhodobém horizontu USA plánují vybudovat novou výkonnou raketu, která bude schopna dopravit velkou kosmickou loď s posádkou na ISS i dále – podobně jako kosmická loď Apollo, která dopravila člověka na Měsíc.
Spojené státy, Evropa a většina ostatních zemí se mezitím budou při přepravě svých astronautů na stanici a zpět spoléhat na ruskou kosmickou loď Sojuz. Sojuz absolvoval svůj první let v roce 1967. Od té doby prošel mnoha modernizacemi, ale celková konstrukce zůstala stejná.
Během startu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu sedí tříčlenná posádka v malé kabině. Po dosažení oběžné dráhy se mohou přesunout do druhého modulu. Servisní modul v zadní části nese hlavní motor, řídicí systémy a zásobu kyslíku. Na Zemi se vrací pouze kabina s posádkou, zavěšená pod velkým padákem.
Jedinou další zemí, která je schopná vysílat lidi do vesmíru, je Čína. Vývoj čínské kosmické lodi Šen-čou, jejíž konstrukce je velmi podobná lodi Sojuz, byl zahájen v 90. letech. Od té doby čínské posádky třikrát letěly na oběžnou dráhu Země. Ještě v tomto roce by se měla loď „Shenzhou“ spojit s novým bezpilotním modulem známým jako „Tiangong“. V delším časovém horizontu mají plány stát se kosmickými velmocemi také Indie a Írán.
