Všechny planety obíhají kolem Slunce proti směru hodinových ručiček – při pohledu shora ze severního pólu Země. Jejich rok – doba, za kterou dokončí jeden oběh – se liší v závislosti na jejich vzdálenosti od Slunce. Rok na Merkuru trvá pouhých 88 pozemských dnů, takže někdo, kdo by se tam narodil, by měl čtyřikrát více narozenin než my na Zemi. Naproti tomu rok na Plutu odpovídá 248 našim rokům. Někdo, kdo by se narodil na Plutu, by nikdy neslavil narozeniny!
Venuše a Merkur nemají žádné přirozené satelity, ale všech sedm ostatních planet má měsíce, které je obíhají. Celkový počet dosud zaznamenaných měsíců je 138. Většina měsíců je velmi malá a je obtížné je pozorovat i pomocí velkých dalekohledů. V současné době drží rekord Jupiter s 63 známými měsíci. Mezi nimi jsou i čtyři měsíce o velikosti planety – Ganymed (největší měsíc ve sluneční soustavě), Kallisto, Europa a Io.
Silná gravitace ostatních plynných obrů také přilákala velké množství satelitů: Saturn má 31, Uran 27 a Neptun 13. Kolem Země i Pluta obíhá po jednom velkém měsíci.
Čtyři největší planety – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – mají také prstence. Jsou tvořeny úlomky ledu a hornin, jejichž velikost se pohybuje od rozměrů hor až po cigaretový kouř. Prstence mohou být pozůstatky měsíce, který se rozpadl, nebo úlomky, které se odlomily z okolních měsíců.
