Stejně jako živé bytosti i hvězdy stárnou a umírají. Hvězdy s velkou hmotností však nezmizí tiše. Naopak, jejich život končí obrovským výbuchem. Po zářivé světelné show, kterou představuje výbuch supernovy, zůstává pouze horká, zářící plynová obálka, která se vysokou rychlostí vzdaluje z místa smrti hvězdy.
Jedním z nejkrásnějších příkladů zbytku supernovy je mlhovina Závoj, slabě viditelný prstenec trosek v souhvězdí Labutě. Snímky pořízené Hubbleovým vesmírným dalekohledem NASA-ESA zachycují s pozoruhodnou podrobností roztříštěné zbytky obří hvězdy. Zůstaly z ní už jen kouřovité pramínky plynu.
Snímky z Hubbleova teleskopu zachycují propletené, provazovité pruhy plynu ve třech různých částech mlhoviny Závoj. Tyto barevné pruhy vznikají v důsledku obrovské energie uvolněné při nárazu rychle se pohybujících úlomků z exploze do okolního prostředí. Rázové vlny, vznikající pohybem plynu rychlostí 600 000 km za hodinu, ohřívají plyn na miliony stupňů.
Na snímcích z Hubbleova teleskopu jsou patrné dva charakteristické rysy: ostrá, lineární vlákna a široké mraky. Je to proto, že je pozorujeme z různých úhlů. Vlákna odpovídají pohledu na tenkou rázovou vlnu z boku, zatímco mraky odpovídají pohledu zepředu. Barvy označují světlo pocházející z různých atomů excitovaných rázovými vlnami: modrá barva představuje kyslík, zelená síru a červená vodík.
K výbuchu supernovy došlo před 5 000 až 10 000 lety, kdy naši předkové mohli pozorovat náhlé zesílení jasu této hvězdy, až se vyrovnalo jasu srpku Měsíce.
